Navrh zmen stanov

Z Wiki UnArt Slavičín
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Co nám ve stanovách stále chybí:


Ošetření plných mocí pro Valné hromady

viz článek"Jak správně udělit plnou moc pro valnou hromadu?": cituji: 
V praxi začasto vyvstává otázka nutnosti úředního ověření podpisu plné moci. Jelikož ze žádné z příslušných právních norem nelze takovou povinnost vyčíst, otevírá se zde vhodný prostor pro úpravu ... stanovami

Ošetření zápisů z VH

Řešení, které jsme vymysleli, ještě není uplně OK, např. nechrání členy před případnou zlovůlí předsedy. Lepší řešení by byla účast notáře: 

  • u VH a.s. a s.r.o. je povinnost použít notářských služeb přesně definována v obchodním zákoníku
  • u neziskovek lze inspiraci najít u společenství vlastníků bytů, vzniklých do r. 2004, mají notářské ověření definované ve vzorových stanovách takto:
    O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství
  • viz článek "Kdy je nutné a kdy vhodné navštívit notáře" - odstavec "OSVĚDČENÍ PRŮBĚHU VALNÝCH HROMAD A SCHŮZÍ PRÁVNICKÝCH OSOB", ještě lépe odstavec "3. Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby". Cena za notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby by měla být 3000 Kč. Povinnost přiložit ke změně stanov popř. i k volbám orgánů notářský zápis bychom mohli do stanov zakotvit ve chvíli, kdy budeme se stavem stanov víceméně spokojeni, což myslím ještě nenastalo
  • aby nemohlo dojít k pořádání "soukromých VH Správní rady nebo Revizní komise", měl by pozvaný notář ověřit také to, že pozvánka na VH byla realizována opravdu tak, jak měla být, např. že:
    • notář ověří, že pozvánka na VH visí na webu sdružení po celou dobu (min.) 14 dní
    • notář ověří, že byly zaslány emaily s pozvánkou všem členům. Takové ověření je bohužel asi technicky nemožné, ale mohl by ověřit alespoň zaslání emailové/mailové pozvánky všem členům SR a Revizní komise.

Ošetření změn stanov pobočkami

Pobočky mají ve stanovách stejná práva, jako Sdružení, mají tedy jejich VH právo měnit stanovy? V současném stavu se můžeme hádat "ano" i "ne":
§9 Valná hromada
(1)Nejvyšším orgánem Sdružení je Valná hromada všech jeho členů, která se schází nejméně jednou ročně, aby: a)Schválila stanovy sdružení a změny těchto stanov
.
ale:
§14 Orgány místní pobočky
...
(5)Funkce orgánů pobočky jsou v rámci pobočky shodné s funkcí stejnojmenných orgánů v rámci sdružení
.
Čili bylo by vhodné se dohodnout a explicitně definovat, že pobočky mohou nebo nesmí měnit společné stanovy

Ošetření střetu zájmů

Ve stanovách by mělo být zakotveno to, co stanovuje zákon o střetu zájmů ve státní správě - že člen Správní rady, Revizní komise ani účastník VH nesmí rozhodovat o záležitostech, ze kterých by měl na úkor sdružení osobní prospěch on sám nebo osoby jemu blízké. Pokud vznikne situace, kdy se člen některého orgánů sdružení nemůže dlouhodobě účastnit rozhodování z důvodu střetu zájmů, musí z daného orgánu odstoupit. V opačném případě jej musí odvolat další VH.

Filtr na zlovolné kandidáty do Správní rady a Revizní komise

Měli by kandidovat pouze členové, kteří ve prospěch sdružení odpracovali minimálne X00 hodin, což prokáží výkazem práce (v minulosti schválených Správní radou), který přiloží ke své kandidatuře

Motivace pro bezplatnou práci ve sdružení

Okamžik, kdy neziskovka nemá aktivní členy, ochotné pracovat pro ni aspoň občas nezjištně, je zlomový - sdružení přestává být sdružením a stává se normální firmou.

V dnešním stavu - být s naším sdružením v zaměstnaneckém vztahu je super výhodné a super pohodlné, protože

  1. sdružení umožňuje střet zájmů: zaměstnanec sdružení může (zkoušet) díky svému členskému hlasu sdružení směrovat tak, aby to bylo výhodné pro něj - což by v normální firmě nebylo možné: zaměstnanec, který není jednatelem nebo společníkem v s.r.o. nebo akcionářem v a.s., v normální firmě musí držet hubu a krok - může vyjádřit svůj názor a podávat návrhy, ale nemůže o ničem rozhodovat.
  2. sdružení neřeší osobní odpovědnost členů (ani zaměstnanců) za rozhodnutí, která prosadili.
    1. příklad: přesvědčím všechny a odhlasuji, abychom ve Slavičíně udělali koncert za 100tis. Na této akci proděláme 50tis. Kč. V současném stavu z toho není vyvozen žádný důsledek - příště můžu udělat stejný průser.
    2. příklad: přesvědčím všechny, abychom koupili novou technologii XY. Technologie se bohužel ukáže být nepoužitelná a vrátit ji nelze.
  3. Lidé, kteří přesto pro sdružení pracují bezplatně, jsou vnímání jako zvláštní typ blázna.

Návrh, jak tuto situaci změnit, je

  • ad bod 1. (střet zájmů):
    1. nechť má každý hlas váhu počtu roků, na které má člen odpuštěny příspěvky (formou kladného kreditu). Samozřejmě se stanovenou horní hranicí např. 5 nebo 10 let, aby ve sdružení nemohla vzniknout totalita.
    2. pokud má člen kredit záporný nebo menší než rozumný (1-3 měsíce?), pak nemá žádný hlas. Toto ustanovení by ve stanovách mělo být každopádně, dlužníci nech na VH mohou podávat návrhy, ale neměli by mít hlasovací právo!
  • ad bod 2. (odpovědnost za rozhodnutí):
    1. Pokud vzniká pro sdružení riziko škody, pak ať členové, kteří dané řešení prosazují, použijí pro prosazení tohoto řešení svůj kredit - tak, že na projektovém účtu dopředu složí takovou částku, aby projekt dopadl v každém případě kladně.
    2. Pokud škoda nevznikne, sdružení jim kredit zase vrátí.

Jediná otázka je, zda pravidlo č. 1 uplatňovat i na VH - přineslo by to drobnou komplikaci v tom, že každý člen by při vstupu musel dostat papírovou "hlasovací plácačku" jako na VH akciovky, na které by bylo číslo s váhou jeho hlasu. U naprosté většiny lidí by to bylo "1", pár jedinců by mělo větší váhy, které by se daly snadno sečíst. Vzhledem k tomu, že návrhy VH předkládá Správní rada a ta by návrhy měla tvořit vnitřním hlasováním s použitím uvedených pravidel, nejsou váhy hlasů na VH nezbytně nutné, ale mohou mít motivační vliv.