Navrh zmen stanov: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Co nám ve stanovách stále chybí: | Co nám ve stanovách stále chybí: | ||
=Ošetření plných mocí pro Valné hromady= | |||
[http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-spravne-udelit-plnou-moc-pro-valnou-hromadu-50341.html viz ][http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-spravne-udelit-plnou-moc-pro-valnou-hromadu-50341.html článek][http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-spravne-udelit-plnou-moc-pro-valnou-hromadu-50341.html "Jak správně udělit plnou moc pro valnou hromadu?"]: cituji: <br/> ''V praxi začasto vyvstává otázka nutnosti úředního ověření podpisu plné moci. Jelikož ze žádné z příslušných právních norem nelze takovou povinnost vyčíst, otevírá se zde vhodný prostor pro úpravu ... stanovami'' | |||
=Ošetření zápisů z VH= | |||
Řešení, které jsme vymysleli, ještě není uplně OK, např. nechrání členy před případnou zlovůlí předsedy. Lepší řešení by byla účast notáře: | |||
* u VH a.s. a s.r.o. je povinnost použít notářských služeb přesně definována v obchodním zákoníku | |||
* u neziskovek lze inspiraci najít u společenství vlastníků bytů, vzniklých do r. 2004, mají notářské ověření definované ve vzorových stanovách takto:<br/> ''O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství'' | |||
* viz článek "[http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078240-31790040-F00000_d-kdy-je-nutne-a-kdy-vhodne-navstivit-notare Kdy je nutné a kdy vhodné navštívit notáře]" - odstavec "OSVĚDČENÍ PRŮBĚHU VALNÝCH HROMAD A SCHŮZÍ PRÁVNICKÝCH OSOB", ještě lépe odstavec "3. Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby". Cena za notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby [http://www.notarmatlova.cz/popissluzby.php?id=4 by měla být 3000 Kč]. Povinnost přiložit ke změně stanov popř. i k volbám orgánů notářský zápis bychom mohli do stanov zakotvit ve chvíli, kdy budeme se stavem stanov víceméně spokojeni, což myslím ještě nenastalo | |||
# | *aby nemohlo dojít k pořádání "soukromých VH Správní rady nebo Revizní komise", měl by pozvaný notář ověřit také to, že pozvánka na VH byla realizována opravdu tak, jak měla být, např. že: | ||
** notář ověří, že pozvánka na VH visí na webu sdružení po celou dobu (min.) 14 dní | |||
** notář ověří, že byly zaslány emaily s pozvánkou všem členům. Takové ověření je bohužel asi technicky nemožné, ale mohl by ověřit alespoň zaslání emailové/mailové pozvánky všem členům SR a Revizní komise. | |||
=Ošetření změn stanov pobočkami= | |||
Pobočky mají ve stanovách stejná práva, jako Sdružení, mají tedy jejich VH právo měnit stanovy? V současném stavu se můžeme hádat "ano" i "ne":<br/> ''§9 Valná hromada<br/> (1)Nejvyšším orgánem Sdružení je Valná hromada všech jeho členů, která se schází nejméně jednou ročně, aby: a)Schválila stanovy sdružení a změny těchto stanov''.<br/> ale: <br/> ''§14 Orgány místní pobočky<br/>...<br/>(5)Funkce orgánů pobočky jsou v rámci pobočky shodné s funkcí stejnojmenných orgánů v rámci sdružení''.<br/> Čili bylo by vhodné se dohodnout a explicitně definovat, že pobočky mohou nebo nesmí měnit společné stanovy | |||
=Ošetření střetu zájmů= | |||
Ve stanovách by mělo být zakotveno to, co stanovuje zákon o střetu zájmů ve státní správě - že člen Správní rady, Revizní komise ani účastník VH nesmí rozhodovat o záležitostech, ze kterých by měl na úkor sdružení osobní prospěch on sám nebo osoby jemu blízké. Pokud vznikne situace, kdy se člen některého orgánů sdružení nemůže dlouhodobě účastnit rozhodování z důvodu střetu zájmů, musí z daného orgánu odstoupit. V opačném případě jej musí odvolat další VH. | |||
=Motivace pro bezplatnou práci ve sdružení= | |||
Okamžik, kdy neziskovka nemá aktivní členy, ochotné pracovat pro ni aspoň občas '''nezjištně''', je zlomový - sdružení přestává být sdružením a stává se normální firmou. | |||
V dnešním stavu - být s naším sdružením v zaměstnaneckém vztahu je super výhodné a super pohodlné, protože | |||
#sdružení umožňuje '''střet zájmů''': zaměstnanec sdružení může (zkoušet) díky svému členskému hlasu sdružení směrovat tak, aby to bylo výhodné pro něj - což by v normální firmě nebylo možné: zaměstnanec, který není jednatelem nebo společníkem v s.r.o. nebo akcionářem v a.s., v normální firmě musí držet hubu a krok - může vyjádřit svůj názor a podávat návrhy, ale nemůže o ničem rozhodovat. | |||
#sdružení neřeší osobní odpovědnost členů (ani zaměstnanců) za rozhodnutí, která prosadili. | |||
##příklad: přesvědčím všechny a odhlasuji, abychom ve Slavičíně udělali koncert za 100tis. Na této akci proděláme 50tis. Kč. V současném stavu z toho není vyvozen žádný důsledek - příště můžu udělat stejný průser. | |||
##příklad: přesvědčím všechny, abychom koupili novou technologii XY. Technologie se bohužel ukáže být nepoužitelná a vrátit ji nelze. | |||
#Lidé, kteří přesto pro sdružení pracují bezplatně, jsou vnímání jako zvláštní typ blázna. | |||
Návrh, jak tuto situaci změnit, je | |||
*ad bod 1. (střet zájmů): | |||
*#'''nechť má každý hlas váhu počtu roků, na které má člen odpuštěny příspěvky (formou kladného kreditu).''' Samozřejmě se stanovenou horní hranicí např. 5 nebo 10 let, aby ve sdružení nemohla vzniknout totalita. | |||
*# pokud má člen kredit záporný nebo menší než rozumný (1-3 měsíce?), pak nemá žádný hlas. Toto ustanovení by ve stanovách mělo být každopádně, dlužníci nech na VH mohou podávat návrhy, ale neměli by mít hlasovací právo! | |||
*ad bod 2. (odpovědnost za rozhodnutí): | |||
*#Pokud vzniká pro sdružení riziko škody, pak ať členové, kteří dané řešení prosazují, použijí pro prosazení tohoto řešení svůj kredit - tak, že na projektovém účtu dopředu složí takovou částku, aby projekt dopadl v každém případě kladně. | |||
*#Pokud škoda nevznikne, sdružení jim kredit zase vrátí. | |||
Jediná otázka je, zda pravidlo č. 1 uplatňovat i na VH - přineslo by to drobnou komplikaci v tom, že každý člen by při vstupu musel dostat papírovou "hlasovací plácačku" jako na VH akciovky, na které by bylo číslo s váhou jeho hlasu. U naprosté většiny lidí by to bylo "1", pár jedinců by mělo větší váhy, které by se daly snadno sečíst. | |||
Vzhledem k tomu, že návrhy VH předkládá Správní rada a ta by návrhy měla tvořit vnitřním hlasováním s použitím uvedených pravidel, nejsou váhy hlasů na VH nezbytně nutné, ale mohou mít motivační vliv. | |||
=Filtr na zlovolné kandidáty do Správní rady a Revizní komise= | |||
Ve foru Roman Saňák vyjadřuje obavu o možné zneužití VH nepřátelskými silami. Řešení bylo naznačeno v 2. části [http://vyuka.slfree.net/mod/forum/discuss.php?d=726#p4412 této odpovědi], ale toto je až řešení následků problému. Pokud chceme vyřešit příčinu, pak: | |||
Do správní rady by měli kandidovat pouze členové, kteří ve prospěch sdružení odpracovali '''nezjištně''' minimálně XX (nebo XXX ?) hodin, což prokáží výkazem práce v minulosti schválených Správní radou, který přiloží ke své kandidatuře. |
Aktuální verze z 17. 3. 2010, 05:18
Co nám ve stanovách stále chybí:
Ošetření plných mocí pro Valné hromady
viz článek"Jak správně udělit plnou moc pro valnou hromadu?": cituji:
V praxi začasto vyvstává otázka nutnosti úředního ověření podpisu plné moci. Jelikož ze žádné z příslušných právních norem nelze takovou povinnost vyčíst, otevírá se zde vhodný prostor pro úpravu ... stanovami
Ošetření zápisů z VH
Řešení, které jsme vymysleli, ještě není uplně OK, např. nechrání členy před případnou zlovůlí předsedy. Lepší řešení by byla účast notáře:
- u VH a.s. a s.r.o. je povinnost použít notářských služeb přesně definována v obchodním zákoníku
- u neziskovek lze inspiraci najít u společenství vlastníků bytů, vzniklých do r. 2004, mají notářské ověření definované ve vzorových stanovách takto:
O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství - viz článek "Kdy je nutné a kdy vhodné navštívit notáře" - odstavec "OSVĚDČENÍ PRŮBĚHU VALNÝCH HROMAD A SCHŮZÍ PRÁVNICKÝCH OSOB", ještě lépe odstavec "3. Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby". Cena za notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby by měla být 3000 Kč. Povinnost přiložit ke změně stanov popř. i k volbám orgánů notářský zápis bychom mohli do stanov zakotvit ve chvíli, kdy budeme se stavem stanov víceméně spokojeni, což myslím ještě nenastalo
- aby nemohlo dojít k pořádání "soukromých VH Správní rady nebo Revizní komise", měl by pozvaný notář ověřit také to, že pozvánka na VH byla realizována opravdu tak, jak měla být, např. že:
- notář ověří, že pozvánka na VH visí na webu sdružení po celou dobu (min.) 14 dní
- notář ověří, že byly zaslány emaily s pozvánkou všem členům. Takové ověření je bohužel asi technicky nemožné, ale mohl by ověřit alespoň zaslání emailové/mailové pozvánky všem členům SR a Revizní komise.
Ošetření změn stanov pobočkami
Pobočky mají ve stanovách stejná práva, jako Sdružení, mají tedy jejich VH právo měnit stanovy? V současném stavu se můžeme hádat "ano" i "ne":
§9 Valná hromada
(1)Nejvyšším orgánem Sdružení je Valná hromada všech jeho členů, která se schází nejméně jednou ročně, aby: a)Schválila stanovy sdružení a změny těchto stanov.
ale:
§14 Orgány místní pobočky
...
(5)Funkce orgánů pobočky jsou v rámci pobočky shodné s funkcí stejnojmenných orgánů v rámci sdružení.
Čili bylo by vhodné se dohodnout a explicitně definovat, že pobočky mohou nebo nesmí měnit společné stanovy
Ošetření střetu zájmů
Ve stanovách by mělo být zakotveno to, co stanovuje zákon o střetu zájmů ve státní správě - že člen Správní rady, Revizní komise ani účastník VH nesmí rozhodovat o záležitostech, ze kterých by měl na úkor sdružení osobní prospěch on sám nebo osoby jemu blízké. Pokud vznikne situace, kdy se člen některého orgánů sdružení nemůže dlouhodobě účastnit rozhodování z důvodu střetu zájmů, musí z daného orgánu odstoupit. V opačném případě jej musí odvolat další VH.
Motivace pro bezplatnou práci ve sdružení
Okamžik, kdy neziskovka nemá aktivní členy, ochotné pracovat pro ni aspoň občas nezjištně, je zlomový - sdružení přestává být sdružením a stává se normální firmou.
V dnešním stavu - být s naším sdružením v zaměstnaneckém vztahu je super výhodné a super pohodlné, protože
- sdružení umožňuje střet zájmů: zaměstnanec sdružení může (zkoušet) díky svému členskému hlasu sdružení směrovat tak, aby to bylo výhodné pro něj - což by v normální firmě nebylo možné: zaměstnanec, který není jednatelem nebo společníkem v s.r.o. nebo akcionářem v a.s., v normální firmě musí držet hubu a krok - může vyjádřit svůj názor a podávat návrhy, ale nemůže o ničem rozhodovat.
- sdružení neřeší osobní odpovědnost členů (ani zaměstnanců) za rozhodnutí, která prosadili.
- příklad: přesvědčím všechny a odhlasuji, abychom ve Slavičíně udělali koncert za 100tis. Na této akci proděláme 50tis. Kč. V současném stavu z toho není vyvozen žádný důsledek - příště můžu udělat stejný průser.
- příklad: přesvědčím všechny, abychom koupili novou technologii XY. Technologie se bohužel ukáže být nepoužitelná a vrátit ji nelze.
- Lidé, kteří přesto pro sdružení pracují bezplatně, jsou vnímání jako zvláštní typ blázna.
Návrh, jak tuto situaci změnit, je
- ad bod 1. (střet zájmů):
- nechť má každý hlas váhu počtu roků, na které má člen odpuštěny příspěvky (formou kladného kreditu). Samozřejmě se stanovenou horní hranicí např. 5 nebo 10 let, aby ve sdružení nemohla vzniknout totalita.
- pokud má člen kredit záporný nebo menší než rozumný (1-3 měsíce?), pak nemá žádný hlas. Toto ustanovení by ve stanovách mělo být každopádně, dlužníci nech na VH mohou podávat návrhy, ale neměli by mít hlasovací právo!
- ad bod 2. (odpovědnost za rozhodnutí):
- Pokud vzniká pro sdružení riziko škody, pak ať členové, kteří dané řešení prosazují, použijí pro prosazení tohoto řešení svůj kredit - tak, že na projektovém účtu dopředu složí takovou částku, aby projekt dopadl v každém případě kladně.
- Pokud škoda nevznikne, sdružení jim kredit zase vrátí.
Jediná otázka je, zda pravidlo č. 1 uplatňovat i na VH - přineslo by to drobnou komplikaci v tom, že každý člen by při vstupu musel dostat papírovou "hlasovací plácačku" jako na VH akciovky, na které by bylo číslo s váhou jeho hlasu. U naprosté většiny lidí by to bylo "1", pár jedinců by mělo větší váhy, které by se daly snadno sečíst. Vzhledem k tomu, že návrhy VH předkládá Správní rada a ta by návrhy měla tvořit vnitřním hlasováním s použitím uvedených pravidel, nejsou váhy hlasů na VH nezbytně nutné, ale mohou mít motivační vliv.
Filtr na zlovolné kandidáty do Správní rady a Revizní komise
Ve foru Roman Saňák vyjadřuje obavu o možné zneužití VH nepřátelskými silami. Řešení bylo naznačeno v 2. části této odpovědi, ale toto je až řešení následků problému. Pokud chceme vyřešit příčinu, pak:
Do správní rady by měli kandidovat pouze členové, kteří ve prospěch sdružení odpracovali nezjištně minimálně XX (nebo XXX ?) hodin, což prokáží výkazem práce v minulosti schválených Správní radou, který přiloží ke své kandidatuře.