V Linuxu můžeme použít 3 typy RAIDů:

Linux SW RAID, který je realizován kompletně Linux-em
[FakeRAID https://help.ubuntu.com/community/FakeRaidHowto] neboli SW RAID v BIOSu počítače, který je realizován BIOSem, ale nad kterým v Linux-u máme kontrolu jen v případě, že máme funkční Linux driver k chipsetu, který tento SW RAID realizuje
plně HW RAID - v základních sestavách běžných počítačů a serverů jej nehledejte, za řadič plně HW RAID si musíte připlatit. Z vlastní neblahé zkušenosti HW RAID vřele nedoporučuji.

Výhody a nevýhody BIOS a Linux SW RAIDu

Linux SW RAID

Výhody:
- do Linux SW RAIDu lze zapojit různě velké disky - nezapojují se totiž celé disky, ale jejich partitions. Pokud po letech provozu selže jeden ze starých disků a do RAIDu vložíme nový disk s násobnou velikostí, není jeho zbylá volná kapacita promarněna - můžeme ji využít na ukládání nekritických dat, popř. můžeme zbylou kapacitu do RAIDu zapojit později, až vyměníme i ten zbývající starý malý disk
- Linux SW RAID je nezávislý na HW počítače. Pokud shoří základní deska a disky přežijí, můžete disky vložit do jakéhokoli jiného počítače a server máte okamžitě znovu online, v plné parádě včetně funkčního RAIDu, bez potřeby jakéhokoli nastavování v Linuxu.
- Linux SW RAID je plně funkční, odladěný a stabilní systém, určený pro nasazení v ostrém provozu. Což se mnohdy od Linux driverech BIOS SW RAIDu nedá říci.

Nevýhody:
- je potřeba se naučit syntaxi příkazů mdadm :-)
- ve srovnání s plně HW RAIDem asi menší rychlost a větší zátěž CPU

Výhody:
- Jednoduché ovládání - nemusíte se učit syntaxi příkazů mdadm :-)
- disky v SW BIOS RAIDu se v Linux-u tváří jako jeden disk, takže můžete nabootovat např. z Ubuntu Live CD a stále vidíte ten samý disk, který je stále plně funkční RAID, zatímco u disků Linux SW RAIDu byste viděli jeho jednotlivé komponenty (pokud si Ubuntu Live CD neposkládá RAID dohromady samo)

Nevýhody:
- Pokud umře základní deska, musíte najít nějakou se stejným BIOSem/chipsetem, jinak svoje diskové pole nesložíte. U RAID1 (mirroring) budete schopni provozovat aspoň jeden disk, ale pokud budete chtít poskládat z disků svého bývalého RAIDu opět funkční pole, s jiným BIOSem/chipsetem budete mít asi smůlu. V takovém případě budete muset vytvořit nové prázdné pole a na ně nahrát data ze zálohy.
- Linux nemusí mít ovladač pro daný BIOS SW RAID, nebo ovladač nemusí být stabilní - viz např. FakeRAID pro chipset ICH9. Což je u nového HW vcelku běžný problém. Pokud nemáte funkční ovladač, nedokážete pole z Linuxu ovládat, tj. nedokážete za provozu přidávat další disky, neuvidíte vzniklé chyby, neuvidíte postup synchronizace u nového disku atd.
- Většina BIOS SW RAIDů neumožňuje