Linux SW RAID: Porovnání verzí
Z Wiki UnArt Slavičín
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
==BIOS SW RAID== | ==BIOS SW RAID== | ||
*Výhody: | *Výhody: | ||
**Je možný dual-boot Windows-Linux, oba OS vidí RAID jako jeden disk (u Linux serverů vás ale tato výhoda asi nezaujme..) | |||
**Jednoduché ovládání - nemusíte se učit syntaxi příkazů mdadm :-) | **Jednoduché ovládání - nemusíte se učit syntaxi příkazů mdadm :-) | ||
**disky v SW BIOS RAIDu se v Linux-u tváří jako jeden disk, takže můžete nabootovat např. z | **disky v SW BIOS RAIDu se v Linux-u tváří jako jeden disk, takže můžete nabootovat např. z nějakého live CD, které nemusí podporovat Linux SW RAID, a přesto uvidíte ten samý disk, který je stále plně funkční RAID, zatímco u disků Linux SW RAIDu byste viděli jeho jednotlivé komponenty. Novější Live CD si ale Linux SW RAID dokážou nadetekovat a normálně poskládat. | ||
<br/> | <br/> | ||
*Nevýhody: | *Nevýhody: | ||
**Pokud umře základní deska, musíte najít nějakou se stejným BIOSem/chipsetem, jinak svoje diskové pole nesložíte. U RAID1 (mirroring) budete schopni provozovat aspoň jeden disk, ale pokud budete chtít poskládat z disků svého bývalého RAIDu opět funkční pole, s jiným BIOSem/chipsetem budete mít asi smůlu. V takovém případě budete muset vytvořit nové prázdné pole a na ně nahrát data ze zálohy. | **Pokud umře základní deska, musíte najít nějakou se stejným BIOSem/chipsetem, jinak svoje diskové pole nesložíte. U RAID1 (mirroring) budete schopni provozovat aspoň jeden disk, ale pokud budete chtít poskládat z disků svého bývalého RAIDu opět funkční pole, s jiným BIOSem/chipsetem budete mít asi smůlu. V takovém případě budete muset vytvořit nové prázdné pole a na ně nahrát data ze zálohy. | ||
**Linux nemusí mít ovladač pro daný BIOS SW RAID, nebo ovladač nemusí být stabilní - viz např. [http://forums.whirlpool.net.au/forum-replies-archive.cfm/818185.html FakeRAID pro chipset ICH9]. Což je u nového HW vcelku běžný problém. Pokud nemáte funkční ovladač, nedokážete pole z Linuxu ovládat, tj. nedokážete za provozu přidávat další disky, neuvidíte vzniklé chyby, neuvidíte postup synchronizace u nového disku atd. | **Linux nemusí mít ovladač pro daný BIOS SW RAID, nebo ovladač nemusí být stabilní - viz např. [http://forums.whirlpool.net.au/forum-replies-archive.cfm/818185.html FakeRAID pro chipset ICH9]. Což je u nového HW vcelku běžný problém. Pokud nemáte funkční ovladač, nedokážete pole z Linuxu ovládat, tj. nedokážete za provozu přidávat další disky, neuvidíte vzniklé chyby, neuvidíte postup synchronizace u nového disku atd. | ||
**Většina BIOS SW RAIDů neumožňuje | **Většina BIOS SW RAIDů neumožňuje nastavovat parametry typu "Minimální/maximální rychlost synchronizace" |
Verze z 18. 3. 2010, 11:37
V Linuxu můžeme použít 3 typy RAIDů:
- Linux SW RAID, který je realizován kompletně Linux-em
- [FakeRAID https://help.ubuntu.com/community/FakeRaidHowto] neboli SW RAID v BIOSu počítače, který je realizován BIOSem, ale nad kterým v Linux-u máme kontrolu jen v případě, že máme funkční Linux driver k chipsetu, který tento SW RAID realizuje
- plně HW RAID - v základních sestavách běžných počítačů a serverů jej nehledejte, za řadič plně HW RAID si musíte připlatit. Z vlastní neblahé zkušenosti HW RAID vřele nedoporučuji.
Výhody a nevýhody BIOS a Linux SW RAIDu
Linux SW RAID
- Výhody:
- do Linux SW RAIDu lze zapojit různě velké disky - nezapojují se totiž celé disky, ale jejich partitions. Pokud po letech provozu selže jeden ze starých disků a do RAIDu vložíme nový disk s násobnou velikostí, není jeho zbylá volná kapacita promarněna - můžeme ji využít na ukládání nekritických dat, popř. můžeme zbylou kapacitu do RAIDu zapojit později, až vyměníme i ten zbývající starý malý disk
- Linux SW RAID je nezávislý na HW počítače. Pokud shoří základní deska a disky přežijí, můžete disky vložit do jakéhokoli jiného počítače a server máte okamžitě znovu online, v plné parádě včetně funkčního RAIDu, bez potřeby jakéhokoli nastavování v Linuxu.
- Linux SW RAID je plně funkční, odladěný a stabilní systém, určený pro nasazení v ostrém provozu. Což se mnohdy od Linux driverech BIOS SW RAIDu nedá říci.
- Nevýhody:
- je potřeba se naučit syntaxi příkazů mdadm :-)
- ve srovnání s plně HW RAIDem asi menší rychlost a větší zátěž CPU
BIOS SW RAID
- Výhody:
- Je možný dual-boot Windows-Linux, oba OS vidí RAID jako jeden disk (u Linux serverů vás ale tato výhoda asi nezaujme..)
- Jednoduché ovládání - nemusíte se učit syntaxi příkazů mdadm :-)
- disky v SW BIOS RAIDu se v Linux-u tváří jako jeden disk, takže můžete nabootovat např. z nějakého live CD, které nemusí podporovat Linux SW RAID, a přesto uvidíte ten samý disk, který je stále plně funkční RAID, zatímco u disků Linux SW RAIDu byste viděli jeho jednotlivé komponenty. Novější Live CD si ale Linux SW RAID dokážou nadetekovat a normálně poskládat.
- Nevýhody:
- Pokud umře základní deska, musíte najít nějakou se stejným BIOSem/chipsetem, jinak svoje diskové pole nesložíte. U RAID1 (mirroring) budete schopni provozovat aspoň jeden disk, ale pokud budete chtít poskládat z disků svého bývalého RAIDu opět funkční pole, s jiným BIOSem/chipsetem budete mít asi smůlu. V takovém případě budete muset vytvořit nové prázdné pole a na ně nahrát data ze zálohy.
- Linux nemusí mít ovladač pro daný BIOS SW RAID, nebo ovladač nemusí být stabilní - viz např. FakeRAID pro chipset ICH9. Což je u nového HW vcelku běžný problém. Pokud nemáte funkční ovladač, nedokážete pole z Linuxu ovládat, tj. nedokážete za provozu přidávat další disky, neuvidíte vzniklé chyby, neuvidíte postup synchronizace u nového disku atd.
- Většina BIOS SW RAIDů neumožňuje nastavovat parametry typu "Minimální/maximální rychlost synchronizace"