Směrování - Historie editací

Chovmar: /* Dynamické směrování */

2009-01-06T10:13:10Z

Dynamické směrování

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:13
Řádek 33:		Řádek 33:
	;Centralizované: Zde všechny směrovače posílají informace o stavu okolní sítě do jednoho směrovacího centra. To sestaví mapu sítě, spočítá z ní směrovací tabulky a rozešle je směrovačům. Z pohledu směrovače je tento přístup velmi jednoduchý (pošle hlášení a za chvíli dostane směrovací tabulku). Navíc centrum má kompletní mapu sítě, takže dokáže určit globálně optimální tabulky. Hlavním problémem centralizovaného přístupu je, že špatně škáluje – na linkách vedoucích do centra se kumulují zprávy o stavu sítě a odesílané tabulky. Velikost sítě, kterou lze takto směrovat, je proto omezená. Dílčí problém představuje i synchronizace tabulek – směrovače poblíž centra je dostávají dříve. Centralizované směrování se proto nedočkalo širšího uplatnění.		;Centralizované: Zde všechny směrovače posílají informace o stavu okolní sítě do jednoho směrovacího centra. To sestaví mapu sítě, spočítá z ní směrovací tabulky a rozešle je směrovačům. Z pohledu směrovače je tento přístup velmi jednoduchý (pošle hlášení a za chvíli dostane směrovací tabulku). Navíc centrum má kompletní mapu sítě, takže dokáže určit globálně optimální tabulky. Hlavním problémem centralizovaného přístupu je, že špatně škáluje – na linkách vedoucích do centra se kumulují zprávy o stavu sítě a odesílané tabulky. Velikost sítě, kterou lze takto směrovat, je proto omezená. Dílčí problém představuje i synchronizace tabulek – směrovače poblíž centra je dostávají dříve. Centralizované směrování se proto nedočkalo širšího uplatnění.

	;Izolované: Jsou postaveny na ryzím individualismu. Nikdo nikomu neposílá žádné informace o stavu sítě, každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Do této skupiny patří například záplavový algoritmus (též roztékání, flooding), kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tento algoritmus je velmi nehospodárný, na druhé straně ale zkouší všechny cesty, takže najde i tu nejlepší. Pokud je možné síť nadimenzovat (například pro přepravu dat pro řízení jaderného reaktoru) nebo je třeba informaci co nejrychleji rozšířit po celé síti, může být záplavový algoritmus vhodným řešením. Proto jej používá například níže zmiňovaný protokol [[OSPF]] pro šíření informací o změnách v síti. Největším problémem roztékání jsou cykly v síti, které způsobí, že paket se po čase vrátí znovu a znovu… Primitivním řešením tohoto problému je omezit životnost paketu. O něco chytřejší je OSPF, kde jsou aktualizace označeny, takže směrovač pozná, že tuto zprávu již obdržel a její opakované kopie nadále nešíří.		;Izolované: Jsou postaveny na ryzím individualismu. Nikdo nikomu neposílá žádné informace o stavu sítě, každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Do této skupiny patří například záplavový algoritmus (též roztékání, flooding), kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tento algoritmus je velmi nehospodárný, na druhé straně ale zkouší všechny cesty, takže najde i tu nejlepší. Pokud je možné síť nadimenzovat (například pro přepravu dat pro řízení jaderného reaktoru) nebo je třeba informaci co nejrychleji rozšířit po celé síti, může být záplavový algoritmus vhodným řešením. Proto jej používá například níže zmiňovaný protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF] pro šíření informací o změnách v síti. Největším problémem roztékání jsou cykly v síti, které způsobí, že paket se po čase vrátí znovu a znovu… Primitivním řešením tohoto problému je omezit životnost paketu. O něco chytřejší je OSPF, kde jsou aktualizace označeny, takže směrovač pozná, že tuto zprávu již obdržel a její opakované kopie nadále nešíří.

	;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP RIP], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP BGP].		;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP RIP], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP BGP].

Chovmar: /* Dynamické směrování */

2009-01-06T10:12:44Z

Dynamické směrování

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:12
Řádek 35:		Řádek 35:
	;Izolované: Jsou postaveny na ryzím individualismu. Nikdo nikomu neposílá žádné informace o stavu sítě, každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Do této skupiny patří například záplavový algoritmus (též roztékání, flooding), kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tento algoritmus je velmi nehospodárný, na druhé straně ale zkouší všechny cesty, takže najde i tu nejlepší. Pokud je možné síť nadimenzovat (například pro přepravu dat pro řízení jaderného reaktoru) nebo je třeba informaci co nejrychleji rozšířit po celé síti, může být záplavový algoritmus vhodným řešením. Proto jej používá například níže zmiňovaný protokol [[OSPF]] pro šíření informací o změnách v síti. Největším problémem roztékání jsou cykly v síti, které způsobí, že paket se po čase vrátí znovu a znovu… Primitivním řešením tohoto problému je omezit životnost paketu. O něco chytřejší je OSPF, kde jsou aktualizace označeny, takže směrovač pozná, že tuto zprávu již obdržel a její opakované kopie nadále nešíří.		;Izolované: Jsou postaveny na ryzím individualismu. Nikdo nikomu neposílá žádné informace o stavu sítě, každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Do této skupiny patří například záplavový algoritmus (též roztékání, flooding), kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tento algoritmus je velmi nehospodárný, na druhé straně ale zkouší všechny cesty, takže najde i tu nejlepší. Pokud je možné síť nadimenzovat (například pro přepravu dat pro řízení jaderného reaktoru) nebo je třeba informaci co nejrychleji rozšířit po celé síti, může být záplavový algoritmus vhodným řešením. Proto jej používá například níže zmiňovaný protokol [[OSPF]] pro šíření informací o změnách v síti. Největším problémem roztékání jsou cykly v síti, které způsobí, že paket se po čase vrátí znovu a znovu… Primitivním řešením tohoto problému je omezit životnost paketu. O něco chytřejší je OSPF, kde jsou aktualizace označeny, takže směrovač pozná, že tuto zprávu již obdržel a její opakované kopie nadále nešíří.

	;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].		;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP RIP], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP BGP].

	;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].		;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF].

	=== Směrovací protokoly ===		=== Směrovací protokoly ===

Chovmar: /* Další algoritmy */

2009-01-06T10:11:59Z

Další algoritmy

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:11
Řádek 80:		Řádek 80:
	;Source routing: Způsob používaný na linkové vrstvě např. v [http://cs.wikipedia.org/wiki/token_ring Token ring]u. Odesílatel nejprve zašle do sítě záplavovou výzvu ke zjištění cesty k hledanému cíli. Pokud je příjemce dosažitelný, vrátí se mu odpověď v podobě výsledné trasy (seznamu routerů po cestě od odesílatele k příjemci). Výhodou tohoto způsobu je, že najde opravdu tu nejkratší cestu ze všech možných cest, avšak záplavový způsob je značně nešetrný.		;Source routing: Způsob používaný na linkové vrstvě např. v [http://cs.wikipedia.org/wiki/token_ring Token ring]u. Odesílatel nejprve zašle do sítě záplavovou výzvu ke zjištění cesty k hledanému cíli. Pokud je příjemce dosažitelný, vrátí se mu odpověď v podobě výsledné trasy (seznamu routerů po cestě od odesílatele k příjemci). Výhodou tohoto způsobu je, že najde opravdu tu nejkratší cestu ze všech možných cest, avšak záplavový způsob je značně nešetrný.

	;Zpětné učení: Funguje podobně jako přehazování paketů na [http://cs.wikipedia.org/wiki/switch switch]]i na [[http://cs.wikipedia.org/wiki/~~linková vrstva\|~~linkové vrstvě]]. Pokud router obdrží paket s příjemcem, o kterém neví, kde se nachází, pošle ho dál na všechna rozhraní (s výjimkou toho, odkud paket přišel). Avšak současně s každým procházejícím paketem si poznamenává, na jaké rozhraní přišel paket s daným odesílatelem. Tímto způsobem se učí topologii sítě (na kterém rozhraní jsou kteří hostitelé).		;Zpětné učení: Funguje podobně jako přehazování paketů na [http://cs.wikipedia.org/wiki/switch switch]]i na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Linkov%C3%A1_vrstva linkové vrstvě]. Pokud router obdrží paket s příjemcem, o kterém neví, kde se nachází, pošle ho dál na všechna rozhraní (s výjimkou toho, odkud paket přišel). Avšak současně s každým procházejícím paketem si poznamenává, na jaké rozhraní přišel paket s daným odesílatelem. Tímto způsobem se učí topologii sítě (na kterém rozhraní jsou kteří hostitelé).

	== Směrování v Internetu ==		== Směrování v Internetu ==

Chovmar: /* Další algoritmy */

2009-01-06T10:11:13Z

Další algoritmy

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:11
Řádek 78:		Řádek 78:
	;Náhodné směrování: Zdánlivě nesmyslný způsob, avšak občas se používá v případě zahlcení směrovače, který nestíhá prohledávat routovací tabulku, a tak pakety, které by normálně zahodil, pošle náhodným směrem a má částečnou šanci se s paketem trefit do správné cesty (tudíž odesílatel nebude muset ztracený paket znovu po síti posílat).		;Náhodné směrování: Zdánlivě nesmyslný způsob, avšak občas se používá v případě zahlcení směrovače, který nestíhá prohledávat routovací tabulku, a tak pakety, které by normálně zahodil, pošle náhodným směrem a má částečnou šanci se s paketem trefit do správné cesty (tudíž odesílatel nebude muset ztracený paket znovu po síti posílat).

	;Source routing: Způsob používaný na linkové vrstvě např. v [[Token ring]]u. Odesílatel nejprve zašle do sítě záplavovou výzvu ke zjištění cesty k hledanému cíli. Pokud je příjemce dosažitelný, vrátí se mu odpověď v podobě výsledné trasy (seznamu routerů po cestě od odesílatele k příjemci). Výhodou tohoto způsobu je, že najde opravdu tu nejkratší cestu ze všech možných cest, avšak záplavový způsob je značně nešetrný.		;Source routing: Způsob používaný na linkové vrstvě např. v [http://cs.wikipedia.org/wiki/token_ring Token ring]u. Odesílatel nejprve zašle do sítě záplavovou výzvu ke zjištění cesty k hledanému cíli. Pokud je příjemce dosažitelný, vrátí se mu odpověď v podobě výsledné trasy (seznamu routerů po cestě od odesílatele k příjemci). Výhodou tohoto způsobu je, že najde opravdu tu nejkratší cestu ze všech možných cest, avšak záplavový způsob je značně nešetrný.

	;Zpětné učení: Funguje podobně jako přehazování paketů na [[switch]]i na [[linková vrstva\|linkové vrstvě]]. Pokud router obdrží paket s příjemcem, o kterém neví, kde se nachází, pošle ho dál na všechna rozhraní (s výjimkou toho, odkud paket přišel). Avšak současně s každým procházejícím paketem si poznamenává, na jaké rozhraní přišel paket s daným odesílatelem. Tímto způsobem se učí topologii sítě (na kterém rozhraní jsou kteří hostitelé).		;Zpětné učení: Funguje podobně jako přehazování paketů na [http://cs.wikipedia.org/wiki/switch switch]]i na [[http://cs.wikipedia.org/wiki/linková vrstva\|linkové vrstvě]]. Pokud router obdrží paket s příjemcem, o kterém neví, kde se nachází, pošle ho dál na všechna rozhraní (s výjimkou toho, odkud paket přišel). Avšak současně s každým procházejícím paketem si poznamenává, na jaké rozhraní přišel paket s daným odesílatelem. Tímto způsobem se učí topologii sítě (na kterém rozhraní jsou kteří hostitelé).

	== Směrování v Internetu ==		== Směrování v Internetu ==

Chovmar: /* Směrování v Internetu */

2009-01-06T10:10:08Z

Směrování v Internetu

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:10
Řádek 86:		Řádek 86:
	Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.		Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.

	Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].		Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP RIP] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF OSPF].

	Předávání směrovacích informací mezi autonomními systémy řeší '''externí směrovací protokol (Exterior Gateway Protocol, EGP)'''. Zde je hlavní prioritou stabilita směrovacího protokolu, proto je v porovnání s IGP podstatně konzervativnější. Prakticky jediným představitelem této skupiny je protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].		Předávání směrovacích informací mezi autonomními systémy řeší '''externí směrovací protokol (Exterior Gateway Protocol, EGP)'''. Zde je hlavní prioritou stabilita směrovacího protokolu, proto je v porovnání s IGP podstatně konzervativnější. Prakticky jediným představitelem této skupiny je protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP BGP].

Chovmar: /* Směrování v Internetu */

2009-01-06T10:09:37Z

Směrování v Internetu

@@ Řádek 86: / Řádek 86: @@
 Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.
-Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [[RIP]] a [[OSPF]].
+Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].
-Předávání směrovacích informací mezi autonomními systémy řeší '''externí směrovací protokol (Exterior Gateway Protocol, EGP)'''. Zde je hlavní prioritou stabilita směrovacího protokolu, proto je v porovnání s IGP podstatně konzervativnější. Prakticky jediným představitelem této skupiny je protokol [[BGP]].
+Předávání směrovacích informací mezi autonomními systémy řeší '''externí směrovací protokol (Exterior Gateway Protocol, EGP)'''. Zde je hlavní prioritou stabilita směrovacího protokolu, proto je v porovnání s IGP podstatně konzervativnější. Prakticky jediným představitelem této skupiny je protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].

Chovmar: /* Směrování v Internetu */

2009-01-06T10:08:31Z

Směrování v Internetu

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:08
Řádek 84:		Řádek 84:
	== Směrování v Internetu ==		== Směrování v Internetu ==

	Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém]y (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.		Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.

	Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [[RIP]] a [[OSPF]].		Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [[RIP]] a [[OSPF]].

Chovmar: /* Směrování v Internetu */

2009-01-06T10:08:15Z

Směrování v Internetu

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:08
Řádek 84:		Řádek 84:
	== Směrování v Internetu ==		== Směrování v Internetu ==

	Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[[autonomní systém]]y (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [[autonomní systém]] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.		Jelikož jsou rozměry Internetu obrovské, je směrování v něm realizováno hierarchicky. Celý Internet je rozdělen na tzv. '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém]y (Autonomous System, AS)'''. Oficiální definice zní, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] je část sítě s jednotnou směrovací politikou vůči zbytku Internetu. Typickým příkladem je síť jednoho poskytovatele Internetu a jeho připojených zákazníků.

	Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [[RIP]] a [[OSPF]].		Uvnitř autonomního systému se používá '''interní směrovací protokol (Interior Gateway Protocol, IGP)'''. Hlavním cílem těchto protokolů je pružnost a rychlá reakce na změny. Typickými představiteli jsou protokoly [[RIP]] a [[OSPF]].

Chovmar: /* Dynamické směrování */

2009-01-06T10:07:32Z

Dynamické směrování

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:07
Řádek 37:		Řádek 37:
	;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].		;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].

	;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m[autonomní systém]] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].		;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m autonomní systém] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].

	=== Směrovací protokoly ===		=== Směrovací protokoly ===

Chovmar: /* Dynamické směrování */

2009-01-06T10:06:59Z

Dynamické směrování

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2009, 10:06
Řádek 37:		Řádek 37:
	;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].		;Distribuované: Představují standardní přístup ke směrování v síti Internet. V nich se informace o změnách v síti předávají postupně mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. Skutečnost, že Internet stojí na distribuovaných algoritmech, je nejlepším vysvědčením životaschopnosti tohoto konceptu. Konkrétní přístupy a mechanismy se výrazně liší. Nejvýznamnějšími představiteli distribuovaných protokolů jsou: [http://cs.wikipedia.org/wiki/RIP[RIP]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/BGP[BGP]].

	;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [[autonomní systém]] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].		;Hierarchické: Řeší problém rozlehlých sítí a neuměrné velikosti směrovacích informací tím, že [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autonomn%C3%AD_syst%C3%A9m[autonomní systém]] rozdělují do několika relativně samostatných oblastí (area). Záplavové informace o změně v topologii sítě se šíří pouze v rámci oblasti. O výměnu souhrnných informací mezi oblastmi se starají hraniční směrovače (propojující jednotlivé oblasti mezi sebou). Jedna oblast tedy dostává o ostatních oblastech pouze souhrnné informace (s agregovanými prefixy). Tento způsob nabízí např. protokol [http://cs.wikipedia.org/wiki/OSPF[OSPF]].

	=== Směrovací protokoly ===		=== Směrovací protokoly ===