<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=NAT</id>
	<title>NAT - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=NAT"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?title=NAT&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-29T15:42:42Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.40.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?title=NAT&amp;diff=1885&amp;oldid=prev</id>
		<title>Chovmar v 6. 1. 2009, 10:22</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?title=NAT&amp;diff=1885&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2009-01-06T10:22:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 6. 1. 2009, 10:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Network Address Translation&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;&#039;NAT&#039;&#039;&#039;, &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Vjazyce2|cs|&#039;&#039;&lt;/del&gt;překlad síťových adres&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;}}&lt;/del&gt;, také &#039;&#039;&#039;Network Masquerading&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;síťová maškaráda&#039;&#039;), &#039;&#039;&#039;Native Address Translation&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;nativní překlad adres&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;IP Masquerading&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;IP Maškaráda&#039;&#039;)) je způsob úpravy síťového provozu přes router přepisem výchozí a/nebo cílové IP adresa, často i změnu čísla TCP/UDP portu u průchozích IP paketů. K tomu patří i změna kontrolního součtu (u IP i TCP/UDP) aby změny byly brány v úvahu. NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě na Internet pod jedinou veřejnou adresou (viz gateway). NAT ovšem může způsobit problémy v komunikaci mezi klienty a snížit rychlost přenosu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Network Address Translation&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;&#039;NAT&#039;&#039;&#039;,&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;NAT, česky &lt;/ins&gt;překlad síťových adres, také &#039;&#039;&#039;Network Masquerading&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;síťová maškaráda&#039;&#039;), &#039;&#039;&#039;Native Address Translation&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;nativní překlad adres&#039;&#039;) nebo &#039;&#039;&#039;IP Masquerading&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;IP Maškaráda&#039;&#039;)) je způsob úpravy síťového provozu přes router přepisem výchozí a/nebo cílové IP adresa, často i změnu čísla TCP/UDP portu u průchozích IP paketů. K tomu patří i změna kontrolního součtu (u IP i TCP/UDP) aby změny byly brány v úvahu. NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě na Internet pod jedinou veřejnou adresou (viz gateway). NAT ovšem může způsobit problémy v komunikaci mezi klienty a snížit rychlost přenosu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Definice ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Definice ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Chovmar</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?title=NAT&amp;diff=1884&amp;oldid=prev</id>
		<title>Chovmar: Nová stránka: &#039;&#039;&#039;Network Address Translation&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;&#039;NAT&#039;&#039;&#039;, {{Vjazyce2|cs|&#039;&#039;překlad síťových adres&#039;&#039;}}, také &#039;&#039;&#039;Network Masquerading&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;síťová maškaráda&#039;&#039;), &#039;&#039;&#039;Native Address Translat...</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.slavicin.unart.cz/index.php?title=NAT&amp;diff=1884&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2009-01-06T10:21:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nová stránka: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Network Address Translation&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NAT&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, {{Vjazyce2|cs|&amp;#039;&amp;#039;překlad síťových adres&amp;#039;&amp;#039;}}, také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Network Masquerading&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;síťová maškaráda&amp;#039;&amp;#039;), &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Native Address Translat...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Network Address Translation&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NAT&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, {{Vjazyce2|cs|&amp;#039;&amp;#039;překlad síťových adres&amp;#039;&amp;#039;}}, také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Network Masquerading&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;síťová maškaráda&amp;#039;&amp;#039;), &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Native Address Translation&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;nativní překlad adres&amp;#039;&amp;#039;) nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IP Masquerading&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;IP Maškaráda&amp;#039;&amp;#039;)) je způsob úpravy síťového provozu přes router přepisem výchozí a/nebo cílové IP adresa, často i změnu čísla TCP/UDP portu u průchozích IP paketů. K tomu patří i změna kontrolního součtu (u IP i TCP/UDP) aby změny byly brány v úvahu. NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě na Internet pod jedinou veřejnou adresou (viz gateway). NAT ovšem může způsobit problémy v komunikaci mezi klienty a snížit rychlost přenosu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
Překlad síťových adres je funkce, která umožňuje překládání adres. Což znamená, že adresy z lokální sítě přeloží na jedinečnou adresu, která slouží pro vstup do jiné sítě (např. Internetu), adresu překládanou si uloží do tabulky pod náhodným portem, při odpovědi si v tabulce vyhledá port a pošle pakety na IP adresu přiřazenou k danému portu. NAT je vlastně jednoduchým proxy serverem. NAT může být softwarového typu (Nat32, Kerio Winroute firewall), nebo hardwarového typu (router s implementací nat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastní komunikace ==&lt;br /&gt;
Klient odešle požadavek na komunikaci, směrovač se podívá do tabulky a zjistí, zdali se jedná o adresu lokální, nebo adresu venkovní. V případě venkovní adresy si do tabulky uloží číslo náhodného portu, pod kterým bude vysílat a k němu si přiřadí IP adresu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody ==&lt;br /&gt;
* umožňuje připojit více počítačů na jednu veřejnou IP adresu - řeší se tak nedostatek přidělených veřejných IP adres.&lt;br /&gt;
* zvyšuje bezpečnost počítačů připojených za NATem (potenciální útočník nezná opravdovou IP adresu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Omezení ==&lt;br /&gt;
Nemáte skutečné připojení k Internetu a tak vám budou fungovat jen ty aplikace, kterým to nevadí. Pokud patříte mezi uživatele, kteří si myslí, že WWW a Internet jsou synonyma, pak si nejspíš překladu vůbec nevšimnete, v opačném případě můžete narazit na situace, kdy vám některé aplikace nebudou fungovat. U některých to půjde vyřešit konfigurací snadno, u jiných obtížně a funkčnost může zůstat omezená, u některých to nepůjde vůbec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace ==&lt;br /&gt;
Ve světě Windows je to například program &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;WinRoute&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; od Kerio Technologies Inc. Funkce je implementována i v samotných Windows (Win2K a následovníci)&lt;br /&gt;
Linuxová implementace je například u &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;iptables&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro BSD je možné použít &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IP Filter&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a z něj pak ipnat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Network address translation neboli překlad síťových adres, je funkce síťového routeru sloužící pro překládání adres z lokálních sítí na jedinečnou adresu, umožňující přístup do sítě jiné, například do Internetu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznikl jako důsledek omezeného počtu veřejných IP adres (IPv4 má 32 bitů a část z nich je navíc rezervována pro speciální účely). Každý uživatel dnešního internetu nemůže mít adresu z vnějšího rozsahu, NAT umožňuje celou vnitřní síť ukrýt za adresu jedinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V typické konfiguraci používá lokální síť některý z rozsahů IP adres (192.168.x.x, 172.16.x.x-172.31.x.x a 10.x.x.x). Router má přidělenu soukromou adresu, ale také je spojen s Internetem, buď jedinou veřejnou adresou (overloaded NAT), nebo několika veřejnými adresami, přidělenými poskytovatelem připojení k Internetu (Internet Service Provider). Jakmile jde paket z lokální sítě do Internetu, je jeho zdrojová adresa (soukromá) přeložena na veřejnou. Router si uchovává základní data o každém aktivním spojení (adresu cíle, port). Když se vrátí odpověď na router, využije data získané při odchozí fázi a určí kam na vnitřní síť je třeba odpověď zaslat. Pro systém na Internetu se jeví router jako zdroj i cíl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pakety posílané protokoly TCP a UDP obsahují kontrolní součet zahrnující i hlavičku s adresami, tudíž je třeba kromě přepsání IP adres také přepočítat kontrolní součet pro IP adresu novou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NAT zvyšuje bezpečnost počítačů za ním připojených (útočník nezná strukturu sítě a nemůže se spojit přímo s konkrétním počítačem). NAT ovšem firewall nenahrazuje a existují způsoby, jak počítače za NATem napadnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy síťového překladu adres===&lt;br /&gt;
- &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Network Address Port Translation&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (NAPT, PAT, IP maškaráda), kdy dochází k mapování čísel portů. Několik strojů pak může sdílet jednu veřejnou IP adresu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NAT jedna ku jedné&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (basic NAT, static NAT), umožňující pouze překlad adres, nikoli mapování portů. Tato možnost vyžaduje IP adresu pro každé samostatné spojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Omezení NATu===&lt;br /&gt;
Počítače za NATem mají jistá omezení, nemohou běžně provozovat některé Internetové protokoly. Například služby vyžadují příchozí TCP spojení z vnější sítě. Případem problémových protokolů jsou například FTP nebo SIP, které přenášejí informaci s adresou navíc uvnitř paketu. Při překladu adres se musí pakety zpracovávat celé a to může být velice náročné, proto tyto protokoly nebývají podporovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy se dají vyřešit několika způsoby:&lt;br /&gt;
* ALG (Application Layer Gateway), softwarový modul běžící na zařízení s NATem&lt;br /&gt;
* Techniky tunelování NATu užitím protokolů jako jsou STUN (Simple Traversal UDP through NAT), ICE (Interactive Connectivity Establishment) nebo TURN (Traversal Using Relay NAT)&lt;br /&gt;
* UPnP (Universal Plug and Play) nebo Bonjour (NAT-PMP) vyžadující kooperaci se zařízením s NAT&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.kerio.com/manual/wrl/cz/131.htm Jak funguje NAT]&lt;br /&gt;
*[http://www.cpress.cz/knihy/tcp-ip-bezp/Cd-II/CD-nat/skry1.htm Skryté sítě a NAT]&lt;br /&gt;
*[http://www.root.cz/clanky/prelez-preskoc-a-podlez-nat/ Přelez, přeskoč a podlez NAT]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://tools.ietf.org/html/rfc4008 RFC 4008] – Standards Track – Definitions of Managed Objects for Network Address Translators (NAT)&lt;br /&gt;
*[http://tools.ietf.org/html/rfc3022 RFC 3022] – Traditional IP Network Address Translator (Traditional NAT)&lt;br /&gt;
*[http://tools.ietf.org/html/rfc1631 RFC 1631] – Obsolete – The IP Network Address Translator (NAT)&lt;br /&gt;
*[http://tools.ietf.org/html/rfc3489 RFC 3489] - STUN - Simple Traversal of User Datagram Protocol (UDP) Through Network Address Translators (NATs)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Chovmar</name></author>
	</entry>
</feed>